| STORY: Nejlepší trénink nohou | |
|
|
Lehce stravitelná bílkovina s nejlepší celozrnnou obilovinou je před tréninkem ideální. Možná tam krátce před tréninkem pustím ještě protein, podle toho, zda ucítím hlad. Každopádně ale nezapomenu na svoji velmi osvědčenou před-tréninkou MATRIX formuli, skládající se z 10g glutaminu, stejného množství kreatinu a 5g BCAA v iontovém nápoji. Čeká mě nejnáročnější trénink celého týdne, trénink nohou… Za dvě hodiny otevírám nejhorší - nejlepší fitko… Samé velké činky, hromada jednoruček, minimum strojů… Nejhorší fitko co se vybavení týče, nejlepší ale co do náročnosti tréninku. Nic není tak produktivní jako trénink s činkami, všichni jsme o tom už četli mnohokrát, všem začátečníkům byla vštěpována tato léty ověřená pravda pokročilejšími cvičenci… Mohl bych jít jinam, kde bych si v klídečku odjel pár sérií předkopů, pak nějaký legpress, možná pár hacken dřepů (aby se neřeklo), na krásně chodících mašinkách… Tady ale můžu cvičit jenom dřepy, s osou za krkem nebo na ramenou, možná ještě výpady, ale není tu zase tolik místa…
Plán tréninku je vcelku jasný…pojedu pouze tolik sérií dřepů s činkou na zádech, abych zvládl celkem 100 opakování. Naložím takovou váhu, abych v první sérii zvládl 15 opakování, pokud bych stejný početopakování zvládl ve všech sériích, musel bych jich dát jen sedm – ale to by znamenalo, že váha byla příliš malá a trénink produktivní nebude. Hrozně se mi to líbí… Po nutném protažení všech svalových skupin zkouším pár dřepů pouze s prázdnou osou. Všechno v pohodě, kolena ani spodní záda nebolí, bude to dobré! Nakládám 25kg kotouč na každou stranu osy a pokračuji v rozcvičení. Nepoužívám opasek a v dřepu jdu až úplně dolů. Pokud použiji opasek, vždy se ve chvíli, kdy už nemůžu, hrozně předkláním a pomáhám si zády, která pak ukrutně bolí. Takhle ale udržím záda rovná po celou dobu dřepu, a když už nemůžu, prostě sérii ukončím – necvičím přeci záda.
Tak jdeme na to, 140kg bude určitě dostatečná váha. 14 opakování v první sérii, 15 už nešlo, činka mi sklouzávala po zpoceném tričku. Jsem zadýchaný, jako bych vyběhl do nejvyššího patra našeho činžáku. Tý jo. Celou dvouminutovou pausu nemůžu popadnout dech, hrůza… Tak teď je cíl pro druhou sérii alespoň 13 opakování, ale zvládl jsem jen 12. Tak to máme celkem 26 opakování. Ještě 74? Jdu se napít na bar, přičemž sleduji neúprosnou vteřinovku na velkých nástěnných hodinách. Pausa nesmí být delší jak dvě minuty, kdyby byla například pětiminutová, intenzita by nebyla dostatečná. Čas tak šíleně rychle letí, sotva se napiji a aspoň trochu vydýchám, a už musím jít na další sérii. Prvních pět opakování je vždy v pohodě, ale ta další… už u osmého mám chuť praštit činkou do stojanů, kdyby aspoň nebylo takové dusno… Dva mohutné větráky s průměrem okolo jednoho metru mi hučí nad hlavou, ale ve třicetistupňových vedrech příliš neochladí… deset opakování, strop! Chlápek kousek ode mne drtící svoje bicepsy na girondovce pozoruje, jak mi kapky potu stékají z tváře a tříští se o gumové rohože podlahy na desítky menších. Ten kluk musí mít ale vysoký tlak, že se tak potí, říká si asi, a asi to tak i bude, pumpa mi běží jako o závod. Při představě dalších a dalších sérií, aby byl splněn cíl dnešního tréninku, je mi opravdu úzko. Ale to dám! Tak jdeme na to, čtvrtá série, a opět deset opakování. Ufff! Kdybych měl aspoň polovinu za sebou, ale vypadá to, že mě ještě minimálně 5 sérií čeká, protože víc jak deset opakování asi už nedám. Co pět, vlastně šest! Pohledem zavadím o dvacet let starou mašinu na předkopávání.
Vytahané lanko hrozící každou chvílí přetrhnutím mě až tolik neodrazuje, jako to, že madla pro nohy jsou již tak „okousaná“, že při cvičení na tomhle stroji nejsou cítit stehenní svaly, ale holeně. Je to teď po letech provozu spíš takový trenažér pro thai-boxery, vlastně… Ale co, to zvládnu, přeci neporuším plán, záda drží, kolena nebolí, jdeme na to! Pátá série a 9 opakování. Pot ze mě doslova lije, dýchám hlasitě a přestávám vnímat okolí. Jsem tady jen já a tahle těžká mrcha! Musím to vydržet, i když se mi hlava točí a dělá se špatně od žaludku. Šestka je za mnou a opět 9. S obtížemi v duchu počítám, kolik jsem zvládl a kolik mám ještě před sebou. 64 mám a ještě tedy 36? Prokrista! V sedmé o osmé sérii jen 8 opakování. Do háje, bude to víc jak deset sérií dřepu, jednoho z nejtěžších cviků, ale údajně také nejproduktivnějších co se růstu svalové hmoty týče. Přicházím k zrcadlu a zvedám si nohavici kraťasů. Stehno mám nafouklé jak balón a překrývá jej spousta žil. Ten pohled je pro mě novou vzpruhou a tolik potřebná motivace mě žene do dalších sérií! Devět opakování v deváté sérii! Perfektní. V duchu už přemýšlím o po-tréninkovém nápoji, který si okamžitě po tomhle masakru připravím z 80g čokoládového gaineru, 30g whey proteinu, 10g kreatinu a 5g BCAA… Tak jdeme na to, ať to mám za sebou! Desátá série 7 opakování, jedenáctá opět 7! Celkem 103 opakování v jedenácti sériích se 140kg činkou. Nohy jsou hotové, žádné předkopávání ani jiné cviky tzv. na dojezd nejsou absolutně potřeba, to jistě potvrdí každý , kdo si podobná trénink zkusí! Vřele doporučuji, nikdo asi nic lepšího nevymyslí!
|
||||||||||||||||||
Je sobota, zhruba sedm hodin ráno. Z půllitrového hrnku zapíjím horkou kávou placku připravenou v mikrovlnce z ovesných vloček a šesti vajec. Vynikající záležitost.
